Studie měla za úkol posoudit náklady a přínosy vzniku zvláštní agentury, která by dohlížela na způsob, jakým státy odpadovou legislativu implementují do svých právních řádů. Komise v současné době hledá cesty, kterými by státy přinutila k včasné implementaci norem a materiál, který připravily konzultační společnosti Milieu Ltd, AmbienDura a FFact, je jedním z příspěvků do diskuse.
Evropskou legislativu v oblasti odpadového hospodářství tvoří zhruba 60 nařízení, směrnic a rozhodnutí. Řada evropských zemí má ale v převádění evropských norem do svých právních řádů pořádné mezery.
Z údajů za rok 2008 vyplývá, že Komise vede v současné době s členskými státy Unie na 141 řízení pro nedostatečnou nebo chybnou implementaci odpadových norem. Že to není malé číslo dokazuje i fakt, že na celkovém počtu řízení, které Brusel zahájil v oblasti environmentální legislativy, se odpadové hospodářství podílí z 19 %.
Komise, která má za úkol na dodržování evropských směrnic a nařízení dohlížet, přiznává, že na dohled nad implementací nemá dostatek prostředků a řízení, která vede s členskými státy, nepatří k zrovna účinným nástrojům. Mimo jiné i proto, že řízení před Evropským soudním dvorem jsou zdlouhavá a trvají několik let.
Pomůže nám agentura
Autoři studie, kterou Evropská komise včera zveřejnila na svých internetových stránkách, dospěli k závěru, že nejefektivnějším řešením problému s implementací odpadové legislativy by bylo vytvoření zvláštní evropské agentury.
Agentura by podle studie měla připravovat zprávy o situaci v jednotlivých členských státech, provádět kontroly a inspekce a školit úředníky.
Zpráva dále navrhuje, aby paralelně vznikl i „zvláštní evropský orgán“ (mohl by působit při Evropské komisi), který by prováděl přímé inspekce a kontroly na místech u nichž dochází k „závažným případům neplnění“.
Implementace mezi priority vlád nepatří
Autoři studie říkají, že řada členských zemí nemá dostatečné kapacity na provádění inspekcí a nejsou schopné dohlížet na respektování příslušných norem. Národní orgány spolu navíc své aktivity často pořádně nekoordinují.
Mezi slabá místa podle studie patří i nedostatek technických kapacit nutných pro přípravu plánů a programů odpadového hospodářství nebo nedostatek prostředků vyhrazených na dohled a inspekce. Autoři studie v tom spatřují jasný důkaz, že vlády implementaci evropských odpadových norem za svou prioritu nepovažují.
Interpretace odpadových norem se navíc stát od státu značně liší, píše se ve studii.
Evropská směrnice o skládkách například členským zemím ukládá, aby do roku 2016 snížily podíl komunálního odpadu vyváženého na skládky o 65 % oproti úrovním z roku 1995. Členským zemím ale nedává přesný návod jak se zbývajícím odpadem mají naložit. Většina zemí se proto vydala cestou spalování.
Jak si ostatně před časem postěžoval i jeden z úředníků Evropské komise (z oddělení, které má na starosti řízení s členskými státy), přestože nakládání s odpadem patří oficiálně mezi hlavní priority EU, ve skutečnosti se „zas tak moc neděje“.
Komise nejenže nemá samostatné oddělení, které by se věnovalo odpadovému hospodářství, ale tématem se zabývá oddělení Komise pro udržitelnou spotřebu a výrobu kde je za směrnici o odpadech zodpovědný jeden jediný člověk, dodal úředník.
*****
Jaký bude nový zákon o odpadech?
Přípravy za Vás sleduje příručka Odpadové hospodářství.
Objednejte si 
