Úplné znění
§ 20
(1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda smluvních stran, je neplatný, ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní.
(2) Nebyl-li právní úkon, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah (§ 3), učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním.
(3) Jednostranné právní úkony a kolektivní smlouva jsou pro vadu formy právního úkonu vždy neplatné.
Ustanovení související
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
- § 50 – náležitosti výpovědi a neplatnosti výpovědi
- § 72 – možnost uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru u soudu ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr příslušným právním úkonem skončit
- § 77 – náležitosti dohody
Komentář
Neplatnost právních úkonů pro nedostatek formy je novelou ZP s účinností od 1. 1. 2012 řešena zcela odlišně od úpravy před novelou. Nově je právní úkon, který nebyl učiněn v předepsané formě, neplatný jen tehdy, pokud smluvní strany tento nedostatek dodatečně neodstraní. Pochyby zde může působit skutečnost, že zákon nestanoví lhůtu, do kdy má být tento nedostatek napraven, z logiky věci však vyplývá, že nejdéle do doby, kdy druhá smluvní strana vztahu uplatní neplatnost takového úkonu. Může jít např. o výpověď, která nebyla zaměstnanci nebo zaměstnavateli dána písemně (§ 50 ZP), takže takový postup odporuje zákonu. Pokud si zaměstnavatel nebo zaměstnanec tuto skutečnost včas uvědomí a výpověď dá dodatečně písemně, je platná.
V odstavci 2 jsou řešeny zvláštní případy formálních nedostatků těch právních úkonů, které směřují ke vzniku nebo změně pracovněprávního vztahu. Pro pracovní smlouvu nebo její změny i obě dohody (dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce) je předepsaná písemná forma, avšak její nedodržení může způsobit neplatnost jen tehdy, nebylo-li již započato s plněním, tedy s výkonem práce. Uzavře-li tedy zaměstnavatel se zaměstnancem např. dohodu o provedení práce pouze ústně, ačkoli zákoník předepisuje písemnou formu (§ 77) a pokud zaměstnanec podle dohodnutých pravidel začal práci konat a zaměstnavatel mu práci přiděloval, nemůže se ani jedna ze smluvních stran neplatnosti dovolat!
Nové je rovněž ustanovení o absolutní neplatnosti jednostranných právních úkonů (např. vydání vnitřního předpisu zaměstnavatelem podle § 305 ZP) a kolektivní smlouvy v případech nedodržení předepsané formy (§ 27 odst. 2 ZP).
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Ustanovení § 20 s účinností od 1. 1. 2012 je zcela odlišné od znění téhož paragrafu v úpravě před novelou a řeší případy, které původní úprava neobsahovala. Je proto nutné mu věnovat zvýšenou pozornost.
Příklady
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřená konkludentně, prostě tím, že zaměstnanec přestane k určitému datu vykonávat pro zaměstnavatele práci a zaměstnavatel to akceptuje, je neplatná relativně. Stanovení písemné formy pro dohodu o rozvázání pracovního poměru pod sankcí neplatnosti, stanovená v § 49 odst. 2 ZP, nesleduje ochranu veřejného pořádku, ale „pouze“ ochranu jednoho ze subjektů pracovního poměru. Proto je pouze na smluvní straně této dohody, která byla uzavřena konkludentně, zda se její neplatnosti dovolají.
Judikatura
Stanovisko NS sp. zn. Cpj 13/85
Aby nastaly účinky relativní neplatnosti právního úkonu, stačí i mimosoudní oznámení osoby úkonem dotčené, že se dovolává této neplatnosti, a nevyžaduje se tedy v každém případě výrok o neplatnosti rozsudkem soudu. Jen když subjekt právního úkonu popírá uplatněný důvod relativní neplatnosti právního úkonu, potom je na místě, aby se oprávněný dovolal soudní ochrany. Není vyloučeno ani to, aby se oprávněný dovolal relativní neplatnosti v občanském soudním řízení protinávrhem, popřípadě námitkou ve formě své obrany proti uplatněnému právu některým ze subjektů právního úkonu. Účinky neplatnosti nastávají až okamžikem, kdy projev oprávněného došel druhé straně, popřípadě ostatním subjektům právního úkonu.
Nový zákoník práce v praxi
Objednejte si 
