S rostoucími cenami energií se setkáváme se snahami uživatelů výhodně položených jednotek v ústředně vytápěném bytovém domě „odpojit“ svůj byt od rozvodu tepla a teplé vody v domě. V ustanovení § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 372/2001 Sb. je nepřímo vyjádřeno, že v centrálně vytápěném bytovém domě jsou napojenými jednotkami na rozvod tepla a teplé vody všechny jednotky, které využívají společný zdroj tepla.
Předmětem vyhlášky není stanovení úhrad za vytápění v domě, kde je ve všech bytech a nebytových prostorech provozováno individuální vytápění (dříve označované jako etážové vytápění). Opozitem k pojmu napojený byt/jednotka je při ústředním vytápění domu pojem nenapojený byt/jednotka (tedy, synonymem vyjádřeno, odpojený byt/jednotka - a to bez ohledu, kdy a za jakých okolností k odpojení došlo), který logicky označuje tu jednotku, která nesplňuje zcela podmínku závislosti na společném zdroji tepla, ale je vlastněnou jednotkou v bytovém domě. Proto každý byt/jednotka, který(á) byl(a) odpojen(a) resp. nepřipojen(a) k rozvodu tepla dříve, nyní či zda je uvažováno s jeho(jejím) odpojením v budoucnosti, nelze posuzovat samostatně, ale v kontextu ústředně vytápěného bytového domu.
Statut odpojené jednotky musí splňovat řadu požadavků občanskoprávních vztahů a veřejnoprávních zájmů.
Z hlediska občanskoprávních vztahů zasahuje odpojení jednotky v SVJ do soukromých práv ostatních vlastníků jednotek. Odpojení některých z jednotek zasahuje do jejich osobních práv, když se finančně podílejí na teplotním komfortu jen přitápěných jednotek a dotují provoz společného zdroje tepla v domě. Jde o zásah do tepelného prostředí bytového domu. Z chování prvků systému (jednotek) nemůžeme usuzovat na chování tepelné soustavy domu, ale právě naopak. Jednotky nemůžeme vyčlenit jako izolované tepelné soustavy. Odběrné tepelné zařízení bytového domu je dimenzováno na určitý tepelný výkon odpovídající konkrétní budově a odpojením některých vytápěných prostor v domě se změní technické a provozní podmínky otopné soustavy. Proto je pro odpojení jednotky vyžadován souhlas všech zúčastněných. Vlastník bytové jednotky má povinnost zdržet se jednání, jimiž by zasahoval do práva ostatních členů společenství (čl. XIV odst. 2 písmeno e/ nařízení vlády č. 371/2004 Sb. k zákonu č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů).
Odpojení od ústředního vytápění je také hodnoceno z hlediska veřejnoprávního zájmu, opírající se o stavebně-technické řešení a požadavky ochrany životního prostředí. Změnu ve vytápění části objektu je třeba považovat za podstatnou změnu užívání stavby ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Předpisy stavebního práva upravují povolení stavebních úprav z hlediska stavebně technického. Při návrhu změny způsobu vytápění stavby musí být splněny obecné technické požadavky na výstavbu (vyhláška č. 268/2009 Sb.). Stavebními úpravami odpojené jednotky dochází k zásahu do společných částí bytového domu (rozvod ústředního vytápění společnou částí domu), a z tohoto důvodu je nutné, aby stavebník dokládal do řízení na stavebním úřadě souhlas vlastníka budovy a ostatních účastníků řízení (vlastníků jednotek v domě). Skutečnost, že k odpojení dojde bez tohoto souhlasu stavebního úřadu, podmíněné požadavky stavebního zákona, může být považována za přestupek. Problematikou odpojování od centralizovaného zásobování teplem se v obecné rovině zabývá též zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. V § 77 odst. 5 ukládá energetický zákon stavebnímu úřadu povinnost projednat ve stavebním řízení změnu dodávky tepla nebo změnu vytápění, když stanoví, že: „Změna způsobu dodávky tepla nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s energetickou koncepcí.“ Je zřejmé s odkazem na § 2 odst. 2 písmeno c) energetického zákona, že dodávka tepla je určena k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou.
Podíl odpojené jednotky na celkových nákladech na teple z rozvodu tepla a teplé vody se stanovuje úměrně objemové velikosti jednotky. Tolerance bytového individuálního vytápění jednotky v ústředně vytápěném domě je změnou užívání stavby z ústředně vytápěného bytového domu na dům vytápěný smíšeným způsobem. Smíšený způsob vytápění však zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, nezná. Proto pro ústředně vytápěný bytový dům je legitimní uplatnit specifický postup v případě kdy dojde k odpojení jednotky od rozvodu ústředního vytápění. V daném případě je stanovena úhrada za teplo podílem na celkových nákladech za teplo dodané prostřednictvím ústředního vytápění a poskytováním teplé vody v rozsahu základní složky nákladů na vytápění a základní složky nákladů vynaložených na ohřev teplé vody, ve shodě s ustanovením § 6 odst. 2 vyhlášky č. 372/2001 Sb. Parametrem výpočtu finančního podílu odpojené jednotky je započitatelná podlahová plocha (ZPP).
Odpojený byt od rozvodu teplé vody se podílí i platbou za základní složku nákladů na teplo při poskytování teplé vody! Parametrem je celková podlahová plocha jednotky (PP) , která však může být u nebytového prostoru upravena podle ustanovení v příloze č. 1, část B vyhlášky č. 372/2001 Sb.
ÚV - náklad na teplo NSVJ = Nz + N s = 287 414 Kč. Je-li podíl nákladových složek Zs/Ss = 40/60, pak N z = 114 965 Kč. Pro stanovení úhrady je rozhodná celková započitatelná podlahová plocha SVJ = ZPPSVJ = 808,72 m2 a podlahová plocha odpojené jednotky ZZPoj = 63,7 m2. Úhrada je úměrná podílu zc = 114 965/808,72 = 142,16 Kč/m 2, tedy Noj = 142,16 x 63,7 = 9 060 Kč;
TV - náklad na teplo, obsažené v TV za SVJ = 55 383 Kč, N z = 16 615 Kč, PPSVJ = 1 033,7 m2, PP oj = 78,9 m2, zc = 16 615/1 033,7 = 16,07 Kč/m 2, Nz =16,07 x 78,9= 1 268 Kč.
Celková platba za teplo a teplou vodu v odpojeném bytě = 9 060 Kč + 1 268 Kč = 10 328 Kč/odpojená jednotka.rok
Každý, kdo si zcela uzavře všechna svá otopná tělesa v bytě v domě s více byty na několik dní, uvádí svůj byt ve skutečnosti do pozice tzv. odpojeného bytu od vnitřního rozvodu tepla. Rozdíl je pouze v tom, že otopná tělesa jsou v odpojeném bytě odstraněna, zatímco v bytě se zavřenými otopnými tělesy jsou tato stále součástí vnitřního rozvodu tepla, i když dočasně vyřazená z funkce. Nejedná-li se o byt (se zavřenými nebo odstraněnými otopnými tělesy) extrémně situovaný vzhledem k venkovnímu prostředí (např. byt rohový, podstřešní) ustálí se vnitřní teplota na hodnotě rozhodně významně vyšší než je venkovní teplota, zpravidla však ne nižší než 14 - 17 °C. Pokud není zaizolováno vertikální potrubí vnitřního rozvodu tepla (stoupačky), běžně se dosahuje vnitřní teploty místností (podle jejich polohy) nad 17 °C. O tom se může každý přesvědčit uzavřením otopných těles. Stoupačky se podílejí na dodávce tepla do místností bytů cca 30 %, protože dodávají teplo trvale, zbytek připadá vytápění společných prostor v domě a na výkon otopných těles, jimiž se pomocí termostatických či jiných ventilů reguluje dodávka tepla a tím vnitřní teplota místností.
Nelze zabránit toku tepla do místností odpojeného bytu ze sousedních řádně resp. normálně vytápěných místností. Uživatelé těchto sousedících místností - ve vertikálním a horizontálním směru - se významně podílejí na dodávce tepla do místností s tak či onak odpojenými otopnými tělesy.
Uživatel odpojeného bytu obvykle namítá, že svým zdrojem tepla přispívá k vyrovnané tepelné bilanci, což nelze popřít. Nicméně však si zpravidla programově udržuje teplotu ve svém odpojeném bytě v optimálním případě srovnatelnou s byty „neodpojenými“. To znamená, že nutně minimálně využívají tepelnou energii odpovídající základní složce nákladů jako ostatní neodpojené byty, tj. základní složce odvozené od stejně velké započitatelné podlahové plochy.
- Rozhodnutí o odpojení jednotky v domě od rozvodu tepla a teplé vody je zásahem do soukromých práv ostatních vlastníků jednotek, sdílejících společné užívání ústředně vytápěného bytového domu.
- Technický a ekonomický dopad změny kolaudačního rozhodnutí, byl-li dům kolaudován jako ústředně vytápěný, ovlivňuje funkci daného technického zařízení domu.
- Došlo-li k odpojené jednotky a to ať z jakéhokoliv důvodu, pak novému stavu ve vytápění odpojené jednotky měla předcházet dohoda s ostatními vlastníky jednotek o podílu svévolně odpojeného konečného spotřebitele na platbě za centrálně a nepřetržitě dodávané teplo prostřednictvím ústředního vytápění domu.
- Při návrhu změny způsobu vytápění stavby musí být splněny obecné technické požadavky na výstavbu. Jde také o hospodárnost při užití tepla, splnění požadavků požární ochrany, hygieny a životního prostředí.
- Tepelná soustava domu nemůže být z hlediska potřeby tepla hodnocena sumárně podle potřeb tepla v bytových a nebytových prostorách v domě způsobem, který odpovídá právní fikci na rozdělení domu podle „vlastněných jednotek“.
Objednejte si 
