  UkázkaPro lepší představu o publikaci Daňově uznatelné výdaje si níže uvedenou kapitolu můžete stáhnout i ve formátu PDF - přesně, jak ji uvidíte v publikaci.
Nezkrácená kapitola Pohledávky, kterou pro Vás zpracovala Ing. Jana Pilátová, obsahuje tyto části:
- daňová evidence a výdaje
- ocenění pohledávek
- daňová uznatelnost záloh, výdaje
- odpisy pohledávek a opravné položky
- postoupení, vklad pohledávek
-----------------------
Pohledávky
Ing. Pilátová
1. Vznik a zachycení pohledávky v daňové evidenci
Evidence
Vzhledem k tomu, že v rámci daňové evidence se sledují příjmy odděleně od evidence majetku, který se vztahuje k podnikatelské činnosti, zapisují se pohledávky do samostatné evidence. Touto evidencí je kniha pohledávek. Ta má nejrůznější podobu. Někdo používá obyčejný sešit, někdo zakládá do šanonu „sjetiny" z počítače, jiný ručně zapisuje pohledávky do knihy pohledávek zakoupené v papírnictví. Forma není až tak důležitá. Rozhodující je, aby v této evidenci byly zachyceny všechny pohledávky (pohledávky z odběratelsko-dodavatelských vztahů, pohledávky vůči zaměstnancům, pohledávky vůči státu, pohledávky vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám atd.).
Nejčastější podoba knihy pohledávek z odběratelsko-dodavatelských vztahů obsahuje následující údaje ke každé pohledávce:
- pořadové číslo pohledávky (= číslo vydané faktury),
- název odběratele,
- cena včetně DPH,
- cena bez DPH v členění základ daně 9 % a základ daně 19 %,
- DPH v členění na 9 % a 19 %,
- datum splatnosti,
- datum úhrady.
Daňová evidence
Běžně se pohledávky vedou v knize pohledávek nebo v případě potřeby v několika knihách podle činností fyzické osoby a v rámci jednotlivých činností podle dlužníků.
Kniha pohledávek je určena ke sledování pohledávek vůči jiným subjektům, např. k záznamům o:
- jednotlivých dlužnících za splněné dodávky,
- poskytnutých zálohách,
- ceninách vydaných formou zálohy pracovníkům fyzické osoby,
- pohledávkách za manka a škody,
- poskytnutých úvěrech či půjčkách,
- pohledávkách z titulu přeplatku či zaplacené zálohy na daň z příjmů,
- zúčtování plateb pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,
- nárocích u nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daň),
- ostatních pohledávkách.
V knize pohledávek zachycuje plátce nepřímých daní pohledávky (nároky) v takovém uspořádání, aby průkazně doložil finančnímu orgánu v návaznosti na daňové přiznání odděleně za jednotlivé daně zejména:
- nárok na odpočet a vrácení daně za zdaňovací období,
- zaplacené zálohy na daň,
- zúčtování nepřímých daní, kterým se vyjádří celkový výsledný vztah vůči finančnímu orgánu za zdaňovací období, případně s přihlédnutím k dalším požadavkům, které kladou daňové předpisy nebo finanční úřady.
V knize pohledávek se sledují i šeky předané k inkasu.
Ocenění pohledávek
Ocenění pohledávek si pro své účely stanoví zákon o daních z příjmů. V tomto pro nás není ocenění pohledávek podle účetních předpisů prioritní. Pro správné ocenění pohledávek v rámci daňové evidence musíme vyjít z ustanovení § 7b zákona o daních z příjmů, kde se dočteme, že se pohledávky u fyzických osob oceňují podle § 5 ZDP.
Hodnotou pohledávky se zde rozumí:
- jmenovitá hodnota nebo
- pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením nebo
- cena zjištěná ke dni nabytí pohledávky podle ZOM u pohledávky nabyté děděním nebo darem.
U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.
Pořizovací cena u pohledávek nabytých postoupením je blíže rozvedena v účetních předpisech (§ 50 PVPÚP). Součástí pořizovací ceny pohledávek je nejen cena pořízení (za kolik jsme pohledávku pořídili, tzn. kolik jsme za ni zaplatili nebo jsme povinni zaplatit), ale též náklady související s pořízením pohledávek. Mezi tyto náklady patří například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.
Pro ocenění pohledávek v cizí měně je, stejně jako u příjmů a výdajů, rozhodující ustanovení § 38 ZDP. To znamená, že v průběhu zdaňovacího období evidujeme pohledávky v cizí měně, a to podle jednotlivých měn. Po skončení zdaňovacího období přepočteme jejich hodnotu jednotným kurzem vyhlášeným ministerstvem financí ve Finančním zpravodaji nebo kurzem podle zákona o účetnictví, tj. kurzem ČNB platným k poslednímu dni zdaňovacího období.
Úhrada pohledávky
Úhradu pohledávky je nutno zapsat nejen do evidence příjmů event. do peněžního deníku, ale i do knihy pohledávek.
Do peněžního deníku se zapisuje příjem peněz podle toho, za co jsme peníze obdrželi. Prodáváme-li např. zboží, pak inkaso naší pohledávky za prodej zboží bude do peněžního deníku zachyceno jako příjem, který je předmětem daně (např. položka „prodej zboží").
Daňová evidence již nepředepisuje členění na příjmy, které ovlivňují základ daně, a v rámci nich podrobnější členění na:
- prodej zboží, výrobků a služeb a
- ostatní příjmy,
v praxi je však toto členění běžně využíváno a při daňové kontrole je mnohdy i správci daně oprávněně vyžadováno.
Nutno však podotknout, že máme-li příjmy jak za prodej zboží, tak i příjmy za poskytované služby, nebo dokonce i příjmy za výrobky, musíme být schopni říci, kolik jsme za rok přijali za zboží, kolik za služby a kolik za výrobky. Důležité je to především v případě, že vedeme skladovou evidenci, kde používáme kontrolu korunou (viz též kapitola Zásoby).
Plátci daně z přidané hodnoty pak musí vědět, že nejdříve se v evidenci příjmů (peněžním deníku), stejně jako do konce roku 2000, vyrovnává nejdříve hodnota DPH a následně potom hodnota bez DPH. Důležité je toto hlavně v případě částečné úhrady pohledávky.
Příklad
Pan Novák, podnikatel vedoucí daňovou evidenci, má za poskytnuté služby dvě pohledávky (dva daňové doklady).
|
Č. daňového
dokladu
|
Cena včetně DPH
v Kč
|
Základ daně
v Kč
|
5 % DPH
v Kč
|
|
159/20xx
|
54 500,-
|
50 000,-
|
4 500,-
|
|
160/20xx
|
49 050,-
|
45 000,-
|
4 050,-
|
Příklad
Evidence příjmů (Peněžní deník)
|
Datum
|
Popis operace
|
Částka v Kč
|
Způsob účtování
|
|
16. 4. 20xx
|
Inkaso pohledávky
159/20xx
|
54 500,-
|
(případně hotovost příjem)
|
|
4 500,-
|
- příjem, který není předmětem daně;
položka „DPH"
|
|
50 000,-
|
- příjem ovlivňující základ daně;
položka „příjem za služby"
|
|
20. 4. 20xx
|
Částečné inkaso
pohledávky
160/20xx
|
40 000,-
|
(případně hotovost příjem)
|
|
4 050,-
|
- příjem, který není předmětem daně;
položka „DPH"
|
|
35 950,-
|
- příjem ovlivňující základ daně;
položka „příjem za služby"
|
Pro zachycení pohledávky do knihy pohledávek je rozhodující datum vystavení daňového dokladu (faktury).
2. Zálohy a daňová uznatelnost
Při platbě předem, tj. před dodáním zboží, zásob nebo např. předposkytnutím služby, vzniká také pohledávka, ale na rozdíl od pohledávek výše zmíněných jde o situaci, kdy nejprve dochází k peněžnímu toku a následně poté k vyúčtování, což je situace opačná. V případě zaplacených záloh, nelze paušálně říci, že se jedná o výdaj daňově uznatelný, či daňově neuznatelný. Rozhodující zde bude kritérium, za co jsme zaplatili.
Příklad
Pan Nový, podnikatel, zaplatil v prosinci následující zálohy:
- záloha na nákup počítačů pro počítačovou síť ve výši 120 000 Kč,
- záloha na nákup zboží ve výši 310 000 Kč,
- záloha na zpracování své daňové evidence dodavatelským způsobem (nemá vlastní účetní a sám daňové evidenci příliš nerozumí) ve výši 62 000 Kč,
- záloha na mzdu zaměstnanců za měsíc prosinec ve výši 180 000 Kč,
- záloha na zahraniční služební cestu, na kterou vyslal svého zaměstnance, který tuto služební cestu zahájí 2. ledna následujícího roku.
Ad 1) Platba částky 120 000 Kč bude v evidenci příjmů a výdajů (peněžním deníku) zaevidována jako výdaj daňově neuznatelný, neboť se jedná o výdaj na pořízení hmotného majetku. Rozhodující zde není to, že zaplacená částka je vyšší než 40 000 Kč, ale to že se jedná o dodávku počítačů na počítačovou síť, jejíž pořizovací cena bude vyšší než 40 tisíc Kč. Bude se tedy jednat o pořízení hmotného majetku.
Ad 2) Platba částky 310 000 Kč bude daňově uznatelným výdajem a v evidenci příjmů a výdajů ( peněžním deníku) bude zaevidována jako výdaj ovlivňující základ daně položka „nákup zboží". Pro daňovou uznatelnost je však důležité následně prokázat, že toto zboží bylo skutečně v následujícím roce dodáno a vyúčtováno. Také je třeba mít na paměti ustanovení § 5 odst. 10 a 11, který řeší problematiku záloh zaplacených fyzickou osobou-podnikatelem spojené osobě, která vede účetnictví (blíže viz dále).
Ad 3) Platba částky 62 000 Kč bude daňově uznatelným výdajem a v evidenci příjmů a výdajů (peněžním deníku) bude zaevidována jako výdaj ovlivňující základ daně položka „provozní režie". Platí zde obdobně totéž co pro bod 2).
Ad 4) Platba částky 180 000 Kč bude daňově uznatelným výdajem a v evidenci příjmů a výdajů (peněžním deníku) bude zachycena jako výdaj ovlivňující základ daně položka „mzdy".
Ad 5) Vyplacená záloha na zahraniční služební cestu bude taktéž daňově uznatelným výdajem v měsíci prosinci, tedy v roce zaplacení, nikoliv v roce, kdy se uskuteční pracovní cesta, a to z toho důvodu, že v rámci daňové evidence výdaje časově nerozlišujeme, ale uvádíme do toho období, ve kterém výdaj fakticky nastal (s výjimkou finančního leasingu).
Všechny výše zmíněné zálohy budou evidovány jako pohledávky, a to až do jejich vyúčtování. Výjimku zde tvoří zálohy na mzdy, neboť ty budou započteny proti závazkům vůči zaměstnancům z titulu mezd za měsíc prosinec (viz též Zálohy).
Zálohy mezi spojenými osobami
Při tvorbě základu daně se rozdíl mezi příjmy a výdaji
- zvyšuje o hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který vede daňovou evidenci poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,
- snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který vede daňovou evidenci poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.
3. Odpis pohledávek a opravné položky k pohledávkám
Odpis pohledávek ani opravné položky k pohledávkám nemají v daňové evidenci své opodstatnění. Vyplývá to ze samé podstaty daňové evidence, kdy neúčtujeme o výnosech, ale až o konkrétních příjmech, které obdržíme a které teprve v okamžiku přijetí zachytíme do evidence příjmů a výdajů (peněžního deníku). Odpis pohledávek (ať již daňový či „pouze" účetní) a opravné položky jsou kategorie podvojného účetnictví a vztahují se tedy pouze na poplatníky daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví.
Příklad
Podnikatel pan Pávek má ve své daňové evidenci několik nedobytných pohledávek. Na některé dlužníky byl vyhlášen konkurz, takže k uhrazení pravděpodobně nedojde.
Přesto budou tyto pohledávky figurovat v daňové evidenci pana Pávka, a to i když budou z právního hlediska promlčeny.
K určitému „odepsání" pohledávek a závazků dochází v případě ukončení či přerušení podnikání či v případě přechodu na uplatňování paušálních výdajů. Toto „odepsání" má však vliv na základ daně, a to v souladu s § 23 odst. 8 ZDP (viz Ukončení, přerušení podnikatelské činnosti nebo Paušální výdaje, evidence závazků).
4. Postoupení, příp. vklad pohledávky
Právní úprava
Problematice postoupení pohledávek se v ZDP věnuje ustanovení:
- § 23 odst. 13,
- § 24 odst. 2 písm. o),
Zdanitelný příjem
U poplatníků vedoucích daňovou evidenci při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena.
POZOR
Z výše uvedeného platí tyto výjimky:
- pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
- při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Jedná se o pohledávky za dlužníkem,
- u něhož soud zrušil konkurz proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
- který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení,
- který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
- který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7 ZDP),
- na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,
- jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.
Daňově uznatelný výdaj u postoupené pohledávky
Daňově uznatelným výdajem je u poplatníků vedoucích daňovou evidenci pořizovací cena (do konce srpna 2002 se jednalo o cenu pořízení) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.
Příklad
Pan Slavík, podnikatel, má pohledávku v hodnotě 350 000 Kč. V září 20xx ji postoupí paní Špačkové. Cena je dohodnuta smluvně ve výši 300 000 Kč. Tuto částku paní Špačková zaplatila při podpisu smlouvy o postoupení pohledávky. Pan Slavík zaeviduje tyto operace:
- Jmenovitou hodnotu pohledávky ve výši 350 000 Kč odepíše pan Slavík z knihy pohledávek.
- Do evidence příjmů (peněžního deníku) pan Slavík zaevidoval peněžní příjem ve výši 300 000 Kč jako příjem ovlivňující základ daně; položka „ostatní".
- Při sestavování daňového přiznání k dani z příjmů je pan Slavík dále povinen zvýšit základ daně o hodnotu 50 000 Kč.
U paní Špačkové bude tato transakce zobrazena následovně:
- Provede zápis do knihy pohledávek - jmenovitá hodnota k vymáhání 350 000 Kč; pořizovací cena pohledávky 300 000 Kč.
Zaplacenou částku při podpisu smlouvy o postoupení ve výši 300 000 Kč zaeviduje paní Špačková jako výdaj neovlivňující základ daně.
Možné varianty dalšího vývoje:
Varianta I
Pohledávka bude paní Špačkové uhrazena v plné jmenovité hodnotě:
- Příjem 350 000 Kč zaeviduje pí. Špačková do peněžního deníku jako příjem ovlivňující základ daně; položka „ostatní".
- Do knihy pohledávek zapíše inkaso pohledávky.
- Do daňové evidence zachytí pořizovací cenu pohledávky ve výši 300 000 Kč jako položku snižující základ daně.
Výsledkem bude tedy zdanitelný zisk ve výši 50 000 Kč.
Varianta II
Pohledávka bude paní Špačkové uhrazena pouze částečně:
- Příjem z titulu částečné úhrady např. ve výši 200 000 Kč zaeviduje paní Špačková jako příjem ovlivňující základ daně; položka „ostatní".
- Do knihy pohledávek zapíše inkaso částečné úhrady pohledávky.
- Do daňové evidence zachytí pořizovací cenu pohledávky pouze do výše příjmů, tj. částku 200 000 Kč jako položku snižující základ daně.
Výsledkem této transakce bude daňově nula.
Varianta III
Pohledávku paní Špačková dále postoupí:
- Příjem z postoupení pohledávky např. ve výši 260 000 Kč zaeviduje paní Špačková jako příjem ovlivňující základ daně; položka „ostatní".
- Do knihy pohledávek zapíše postoupení pohledávky.
- Do daňové evidence zachytí pořizovací cenu pohledávky, a to pouze do výše příjmu z postoupení pohledávky, tj. částku 260 000 Kč jako položku snižující základ daně.
- Rozdíl mezi pořizovací cenou a příjmem z postoupení pohledávky (300 000 - 260 000) ve výši 40 000 Kč bude pro paní Špačkovou na základě ustanovení § 23 odst. 13 zdanitelným příjmem, paní Špačková tedy musí svůj základ daně o tuto hodnotu zvýšit.
Výsledek z této transakce bude zdanitelný zisk ve výši 40 000 Kč.
Varianta IV
Paní Špačková postoupí pohledávku za částku 310 000 Kč:
- Příjem z postoupení pohledávky ve výši 310 000 Kč zaeviduje paní Špačková jako příjem ovlivňující základ daně; položka „ostatní".
- Do knihy pohledávek zapíše postoupení pohledávky.
- Do daňové evidence zachytí pořizovací cenu pohledávky ve výši 300 000 Kč jako položku snižující základ daně.
Výsledek z této transakce bude zdanitelný zisk ve výši 10 000 Kč.
Potřebujete více informací?
Rozhodování jistě není jednoduché. Pokud máte jakékoliv dotazy, rádi Vám je zodpovíme prostřednictvím
Objednejte - je to velmi jednoduché
Publikaci Daňově uznatelné výdaje můžete jednoduše objednat pomocí online formuláře nebo v naší pražské prodejně.
Nebudete spokojeni - vrátíme Vám peníze
Je těžké objednat něco přes internet, když jste to vlastně ani neviděli, ale u nás nemusíte mít strach - pokud se Vám naše publikace nebude z jakéhokoliv důvodu líbit, můžete ji do 14 dní vrátit a my Vám vrátíme peníze.
- Daňově uznatelné výdaje od A do Z -
---------------
|
