  UkázkaZde Vám předkládáme jednu kapitolu, kterou jsme pro tento účel pokrátili.
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)
Ing. Růžena Klímová
O náhradě mzdy, platu či odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) pojednávají ustanovení § 192, 193 a 194 ZP a další navazující ustanovení v zákoníku práce – § 66, část ustanovení odst. 4 v § 85 a část ustanovení písm. b) v § 317.
Od 1. 1. 2011 náleží pojištěnci podle § 23 ZNP nemocenské od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. (Do roku 2011 nemocenské náleželo, trvala-li DPN či nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní. Právní úprava upravující nárok na nemocenskou, pokud DPN trvá déle než 21 kalendářních dnů, platí pouze pro roky 2011 až 2013.)
Od 1. 1. 2012 jsou též zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni nemocenského pojištění v těch kalendářních měsících, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce (nebo z úhrnu těchto dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci) v částce vyšší než 10 000 Kč.
Výše náhrady a její stanovení
Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 21 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 21. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.
Příklad:
Předpokládejme, že zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů. DPN vznikne dne 23. 3. (pondělí) a bude trvat do 17. 4. následujícího měsíce.
Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 26. 3. (čtvrtek, tj. od 4. pracovního dne DPN) do 12. 4. Od 13. 4. bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 26. 3. do 31. 3. použit průměrný výdělek platný k 1. 1. a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 4. do 12. 4. průměrný výdělek platný k 1. 4. Doplňujeme, že náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.
Tento průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.
Redukční hranice
Pro rok 2012 jsou stanoveny tyto redukční hranice:
- první redukční hranice činí 838 Kč,
- druhá redukční hranice činí 1 257 Kč,
- třetí redukční hranice činí 2 514 Kč.
Podle odst. 2 § 192 zákoníku práce se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.
|
I. redukční hranice
|
838 × 0,175 = 146,65 Kč
|
|
II. redukční hranice
|
1 257 × 0,175 = 219,98 Kč
|
|
III. redukční hranice
|
2 514 × 0,175 = 439,95 Kč
|
S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:
- do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,
- rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
- rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
- k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2012:
|
Zápočet do výše I. red. hranice
|
146,65 × 90 % = 131,985 Kč
|
|
Zápočet rozdílu mezi II. a I. red. hranicí
|
(219,98 – 146,65) × 60 % = 43,998 Kč
|
|
Zápočet rozdílu mezi III. a II. red. hranicí
|
(439,95 – 219,98) × 30 % = 65,991 Kč
|
|
Maximální redukovaný průměrný výdělek
|
131,985 + 43,998 + 65,991 = 241,974 Kč
|
|
Náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku v r. 2012 činí maximálně
|
241,974 x 60 % = 145,18 Kč za hodinu
|
Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, tj. nejvýše však 145,18 Kč za hodinu. Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 21 kalendářních dnech trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s §192 ZP nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.
Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nenáleží za první tři pracovní dny v rámci prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.
Přelom roku 2011 a 2012
Pokud DPN vznikla před 1. 1. 2012 a trvá i po 31. 12. 2011, použije se od 1. 1. 2012 průměrný výdělek platný k 1. 1. 2012 a zredukuje se podle nových redukčních hranic pro rok 2012.
Příklad – redukce průměrného hodinového výdělku:
Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 376,46 Kč. Výše skutečného průměrného výdělku je mezi druhou a třetí redukční hranicí.
Redukce se provede takto:
|
Částka do 146,65 Kč se započte ve výši 90 %
|
131,985 Kč
|
|
Rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %
|
(219,98 – 146,65) × 60 % = 43,998 Kč
|
|
Částka přesahující druhou redukční hranici se započte ve výši 30 %
|
(376,46 – 219,98) × 30 % = 46,944 Kč
|
|
Redukovaný průměrný výdělek
|
131,985 + 43,998 + 46,944 = 222,927 Kč
|
|
Náhrada mzdy při DPN ve výši 60 %
|
222,927 × 60 % = 133,76 Kč za hodinu
|
V případě, že by DPN trvala 28 kalendářních dnů, pak zaměstnanec obdrží náhradu za pracovní dny, které spadnou do období prvních 21 dnů DPN, s výjimkou karenční doby.
Předpokládejme, že zaměstnanec neodpracoval v těchto 21 kalendářních dnech 15 směn po 8 hodinách, přičemž za první tři pracovní dny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, mu náhrada nenáleží, bude výše náhrady mzdy činit (15 – 3) × 8 × 133,76 Kč = = 12 840,96 Kč, po zaokrouhlení 12 841 Kč.
Od 22. kalendářního dne mu bude náležet nemocenské, které bude vyplácet OSSZ.
Počátek dočasné pracovní neschopnosti
Odpracoval-li zaměstnanec v den, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost, celou svou směnu, je zaměstnavatel povinen počátek pracovní neschopnosti posunout na následující kalendářní den.
Velmi komplikovaná situace je u zaměstnanců pracujících ve směnném a nepřetržitém provozu, kde směny začínají v jednom kalendářním dni a končí v následujícím kalendářním dni. Pokud zaměstnanec odpracuje v den, kterým začíná DPN, celou směnu, je nutné počátek pracovní neschopnosti posunout na následující kalendářní den. Jestliže však v tento den má večer nastoupit na další noční směnu, nemá v daném kalendářním dni odpracovanou celou pracovní dobu dle harmonogramu směn a DPN začíná již tímto dnem.
Příklad:
Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 6. v 18.00 hodin a ukončí ji dne 11. 6. v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná dočasně práce neschopným od 11. 6.
A) Podle harmonogramu směn má plánovanou další směnu týž den, tj. 11. 6. v 18.00 hodin.
Dne 11. 6. nemá odpracovanou celou pracovní dobu. Tento den je prvním kalendářním dnem DPN a též prvním pracovním dnem DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).
B) Další směnu má nastoupit až následující den, tj. 12. 6. v 6.00 hodin.
Dne 11. 6. má odpracovanou celou pracovní dobu a je nutné počátek DPN posunout na následující kalendářní den, tedy na 12. 6. Vzhledem k tomu, že má na tento den plánovanou směnu, bude to také první pracovní den v rámci DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).
Ukončení pracovní neschopnosti
Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá maximálně 21 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu tyto případy:
Příklad:
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 8. do 30. 8. (21 kalendářních dnů). Na 30. 8. má plánovanou pouze noční směnu, která začíná v 18.00 hodin. Nastoupí do práce na tuto noční směnu dne 30. 8.
Náhrada mzdy při DPN mu za tento den již nenáleží, protože mu náleží mzda za výkon práce (v rozsahu 6 hodin).
Příklad:
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 8. do 30. 8. (21 kalendářních dnů). Na 29. 8. má plánovanou noční směnu, která začíná v 18.00 hodin a končí 30. 8. v 6.00 hodin ráno. Další směna začíná 30. 8. v 18.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na tuto noční směnu.
Náhrada mzdy při DPN mu za tento den náleží v rozsahu 6 hodin (jedná se o pokračování noční směny z 29. 8. – doba od 0.00 hodin do 6.00 hodin dne 30. 8.) a mzda za výkon práce v rozsahu 6 hodin – doba od 18.00 do 24.00 hod. dne 30. 8.
Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá 22 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu tyto případy:
Příklad:
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 9. do 1. 10. (21 kalendářních dnů). Na 1. 10. má plánovanou noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na noční směnu dne 1. 10.
Zaměstnanci za tento den nenáleží nemocenské, jelikož mu za tento den náleží započitatelný příjem v rozsahu celé plánované pracovní doby (ale jen v rozsahu 2 hodin, protože v rámci harmonogramu směn nebylo na tento den více stanoveno).
Příklad:
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 9. do 1. 10. (21 kalendářních dnů). Na 30. 9. má plánovanou noční směnu od 22.00 hodin, která končí dne 1. 10. v 6.00 hodin ráno. Do práce nastoupí na noční směnu dne 1. 10., která začíná ve 22.00 hodin.
Zaměstnanci náleží náhrada mzdy do 30. 9. (tímto dnem končí 21 kalendářních dnů DPN). Od 22. kalendářního dne náleží nemocenské, ovšem v daném případě jen v poměrné výši, která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Započitatelný příjem mu bude náležet za 2 hodiny (doba od 22.00 hodin do 24.00 hodin dne 1. 10.) a nemocenské za 6 hodin, protože za tuto dobu mu nenáleží příjem (doba od 0.00 hodin do 6.00 hodin ráno dne 1. 10.).
Pracovní volno bez náhrady příjmu
Příklad:
Zaměstnanec požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 5. do 31. 7. a v době od 25. 5. do 25. 6. je uznán dočasně práce neschopným.
Nárok na náhradu mzdy, ani nárok na nemocenské nevznikne. Doba dočasné pracovní neschopnosti se však do čerpání podpůrčí doby započte.
Příklad:
Zaměstnanec požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 5. do 31. 5. a DPN vznikne dne 1. 5.
Nárok na náhradu mzdy vznikne, protože DPN vznikla dnem, kterým začalo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, ale zaměstnanec na takové pracovní volno ještě nenastoupil. Od 22. kalendářního dne bude náležet nemocenské. Pokud DPN vznikne až 2. 5., nárok na náhradu mzdy nevznikne.
Příklad:
Zaměstnanec má směny po osmi hodinách a požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 5. do 31. 5. V době od 25. 5. do 25. 7. je uznán dočasně práce neschopným.
Nárok na náhradu mzdy vznikne až po ukončení neplaceného volna, pokud období 21 kalendářních dnů, za které se poskytuje náhrada mzdy, neuplyne dříve. Od 25. 5. běží doba 21 kalendářních dnů, která končí 13. 6. Karenční doba se posuzuje vždy od počátku DPN, tedy v tomto případě od 25. 5. Pokud od 25. 5. do 31. 5. uplynuly již 3 plánované směny (v našem případě rovných 24 hodin), které jsou karenční dobou, náleží od 1. 6. do 13. 6. nárok na náhradu mzdy za pracovní dny, které na toto období připadnou.
KONEC UKÁZKY
|
