Praktický průvodce daněmi

PRAKTICKÝ PRÚVODCE DANĚMI 

V souvislosti s obchodními slevami se vykytují pojmy bonus a skonto. Tyto pojmy nejsou žádným zákonem definovány. O jistou definici a vyjádření podstaty obsahu těchto pojmů se snaží pokyn D-164 MF.

Pokyn D-164 samotný termín skonto přímo nedefinuje, ale rozděluje podmínky pro jejich poskytování na:
- skonto na podkladě platební podmínky, které není zdanitelným plněním a nemá tedy vliv na základ daně, a to ani na původním daňovém dokladu, ani následně při případném vystavení (nedaňového) dobropisu,
- skonto na podkladě cenové podmínky, které je zdanitelným plněním a mění (snižuje) základ daně.

Skonto vyplývající z platební podmínky

Obecně lze říci, že se jedná o naplnění určitých platebních podmínek kupní smlouvy, při nichž dojde k poskytnutí slevy nazývané skonto. Poskytování těchto slev se v praxi nejčastěji objevuje ve vztahu:
- k rychlosti úhrady platby za dodávku,
- k úhradě platby v hotovosti.

Pekárna vystaví fakturu za dodávky pečiva do sítě maloobchodních prodejen společnosti Cukrovinky, s. r. o., za 1. dekádu dubna 2000. Celkem bylo dodáno 1 000 ks koláčů v jednotkové ceně bez DPH 5 Kč za kus.
V rámcové kupní smlouvě je stanoveno, že pokud odběratel uhradí fakturu 3 dny před na faktuře uvedeným dnem splatnosti faktury, bude mu poskytnuto skonto ve výši 2 % z celkové částky k úhradě.

Jedná se o typickou platební podmínku. Původní daňový doklad vystavený pekárnou a jeho účtování u obou účastníků smluvního vztahu vypadá takto:

Při placení došlo k úhradě do 3 dnů před lhůtou splatnosti, bylo tedy uhrazeno o 2 % méně, tj. o 105 Kč. Účtování platby bylo u dodavatele a odběratele provedeno následovně:

Pekárna vystaví fakturu za dodávky pečiva do sítě maloobchodních prodejen společnosti Cukrovinky, s. r. o., za 1. dekádu dubna 2000. Celkem bylo dodáno 1 000 ks koláčů v jednotkové ceně bez DPH 5 Kč za kus. V rámcové kupní smlouvě je stanoveno, že pokud odběratel uhradí fakturu v hotovosti ihned při dodání poslední dodávky v dané dekádě, bude mu poskytnuto skonto ve výši 2 % z celkové částky k úhradě. Jedná se o typickou platební podmínku.
Původní daňový doklad vystavený pekárnou již počítá s platbou v hotovosti, proto je tento doklad již vystaven na celkovou cenu sníženou o skonto. Účtování u obou účastníků smluvního vztahu je následující:

Při placení v hotovosti již nedochází k žádným rozdílům, protože celková výše faktury zní na částku sníženou o skonto. Účtování platby bylo u dodavatele a odběratele provedeno následovně:

Pokud by pekárna předem nevěděla, zda odběratel zaplatí v hotovosti, či nikoliv, vystavila by daňový doklad bez skonta a při zaplacení v hotovosti by došlo k následnému zúčtování skonta jako v prvním uváděném příkladu.

Jde o méně častý případ, kdy při splnění určitých předem daných podmínek (často bývají také v souvislosti s rychlejší úhradou) bude poskytnuta sleva přímo z ceníkové ceny dodaného zboží. Takovéto skonto je posuzováno jako snížení ceny za zdanitelné plnění a odběrateli bude vystaven daňový dobropis. V tomto případě je nutno zdůraznit, že si dodavatel nesmí ulehčovat situaci v tom smyslu, že by na jeden daňový doklad uvedl dvě alternativy základu daně, daně a dvě varianty celkové ceny v závislosti na rychlosti úhrady. Takový přístup je v rozporu s pokynem D-164, ale i s náležitostmi daňového dokladu v ZDP, kde v § 12 odst. 2 písm. k) je používáno jednotné číslo a tím je umožněno uvádět na daňovém dokladu jen jednu výši daně. Poskytnutí skonta coby cenové podmínky lze řešit jen vystavením daňových dobropisů k jednotlivým zdanitelným plněním. Volíme tedy přístup, kdy při splnění smluvených podmínek (např. úhrada před lhůtou splatnosti) vystavujeme ke každému daňovému dokladu, kterého se plnění podmínek týká, daňový dobropis.

Pekárna vystaví fakturu za dodávky pečiva do sítě maloobchodních prodejen společnosti Cukrovinky, s. r. o., za 1. dekádu dubna 2000. Celkem bylo dodáno 1 000 ks koláčů v jednotkové ceně bez DPH 5 Kč za kus. V rámcové kupní smlouvě je stanoveno, že pokud odběratel uhradí fakturu 3 dny před uvedenou splatností faktury, bude mu poskytnuto skonto ve výši 2 % z jednotkové ceny dodaného zboží. Ceníková cena 5 Kč za 1 koláč bude snížena na 4,90 Kč za 1 koláč. Jedná se o cenovou podmínku. V praxi se vykytuje méně často než podmínka platební.

Původní daňový doklad vystavený pekárnou a jeho účtování u obou účastníků smluvního vztahu vypadá takto:

Vzhledem k tomu, že byla dodržena cenová podmínka, dodavatel vystavuje daňový dobropis:

Závazek dodavatele vůči odběrateli z vystaveného dobropisu bude buď odběrateli přímo uhrazen, nebo bude použit k zápočtu s dalšími závazkovými vztahy. Dodavatel přitom zahrne daňový dobropis do svého daňového přiznání toho období, kdy byly zjištěny podklady pro poskytnutí skonta jako cenové podmínky (skutečně bylo zjištěno, že faktury byly uhrazeny dříve), odběratel pak zahrne přijatý dobropis do svého daňového přiznání v období, kdy ho obdržel. Není možné ani na jedné straně podávat z tohoto důvodu dodatečná daňová přiznání na období, kterých se poskytnuté skonto týkalo.

Z porovnání skonta jako platební podmínky a skonta jako cenové podmínky je zřejmé, že platí ta varianta, která je vyjádřena a popsána v kupní smlouvě a že záleží jen na vůli smluvních stran, jaké podmínky pro poskytování slev budou dohodnuty. Tyto dva druhy skonta je však třeba důsledně rozlišovat, protože mají odlišný vztah k DPH. Poskytnutí skonta jako platební podmínky není zdanitelným plněním, naproti tomu poskytnutí skonta jako cenové podmínky snižuje základ daně a tím i částku daně.

Stejně jako v případě skonta, ani termín bonus není pokynem D-164 definován, ale opět jsou podmínky pro poskytnutí bonusu rozděleny na:
1. Bonusy vzniklé na podkladě splnění určité výše odběru zboží (ať již v měrných jednotkách, či v korunovém vyjádření), které nemění jednotkovou ceníkovou cenu zboží. V dalším výkladu je budeme nazývat finanční bonusy. Tento typ bonusů, co se týče četnosti využití, jednoznačně převažuje nad druhou skupinou.
2. Bonusy, poskytované taktéž za splnění určitého limitu odběru, které však mění jednotkovou ceníkovou cenu zboží. Budeme je označovat jako cenové bonusy.

Bonusy vzniklé na podkladě následně vyhodnocovaného splnění určitého korunového či množstevního (např. kusového či kilogramového) limitu odběru zboží za předem určené období (bonusy měsíční, častěji však pololetní či roční) se nazývají finančními bonusy a jedná se o určitou odměnu, kterou poskytujeme věrným, dobrým a velkým zákazníkům. Tyto bonusy se tedy vztahují ke všem zdanitelným plněním za celou předem stanovenou dobu, nemění cenu jednotlivého zboží a nemění tedy ani základ daně a nejedná se o zdanitelné plnění. Pokud bude na finanční bonus vystavován dobropis, půjde o dobropis nedaňový, kterým se odběrateli oznamuje výše částky, kterou má u dodavatele "k dobru" .

Dodavatelem je velkoobchod prodávající počítačové vybavení kanceláří maloobchodním prodejcům. Ve svých obchodních podmínkách a v kupních smlouvách s odběrateli má uvedeno, že pokud určitý odběratel za jednotlivé pololetí překročí součtem odebraného zboží částku 5 mil. Kč, bude mu poskytnut finanční bonus ve výši 4 % z celkové ceny odebraného zboží. Jednotlivé dodávky zboží v průběhu pololetí jsou fakturovány dle platného ceníku a případný finanční bonus je poskytován až dodatečně, nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení pololetí. Odběratelé si přitom mohou vybrat, zda budou chtít částku bonusu proplatit, či zda se jeho výše započte s dalšími dodávkami zboží. Dodavatel zašle odběrateli dopis, kterým mu sdělí přiznání nároku na finanční bonus.

Odběratel A svými odběry za první pololetí roku 1999 přesáhl uvedený limit, proto mu vznikl nárok na finanční bonus ve výši 4 % z celkového odběru ve výši 5 800 000 Kč, tj. 232 000 Kč. Dodavatel mu tuto částku přiznal a odběratel zvolil variantu zaslání částky finančního bonusu na běžný účet.

Účtování u dodavatele i odběratele:

Stejné účtování by nastalo i v případě vystavení dobropisu na částku finančního bonusu. Dobropis by nebyl dobropisem daňovým.

Pokud by se jednalo o bonus za druhé pololetí roku 1999, výše finančního bonusu by byla známa až v lednu roku 2000. Vzhledem k tomu, že se jednoznačně jedná o slevu za odběry roku 1999, jejichž výši přesně známe ještě před ukončením prací na roční účetní závěrce, je třeba u dodavatele i odběratele účtovat o nákladech i výnosech ještě do roku 1999 prostřednictvím účtů časového rozlišení.

Účtování u dodavatele i odběratele:

Pokud by přesně nebyla známa částka poskytnutého bonusu, ale z uzavřených smluv by bylo zřejmé, že na bonus vznikl nárok, byly by na obou smluvních stranách použity účty dohadných položek.

Sjednaná množstevní podmínka se může také týkat jednorázového odběru. Pokud jednorázový odběr překročí např. 300 000 Kč, bude poskytnut finanční bonus ve výši 1 % z celkové ceny. Tyto situace se poměrně často vyskytují a vždy musí mít dodavatel jasno, zda poskytne slevu přímo z jednotkové ceníkové ceny (pak se jedná o zdanitelné plnění a sleva snižuje základ daně), či zda se jedná o výše popsaný finanční bonus, který je jen odměnou za vysoký odběr, nesnižuje jednotkovou ceníkovou cenu a tudíž není zdanitelným plněním. Vše tedy záleží na sjednaných obchodních podmínkách, na znění kupní smlouvy, na způsobu sestavení ceníku.

Dodavatelem je velkoobchod prodávající počítačové vybavení kanceláří maloobchodním prodejcům. Ve svých obchodních podmínkách a v kupních smlouvách s odběrateli má uvedeno, že pokud určitý odběratel za jednotlivou dodávku zboží překročí částku 300 000 Kč, bude mu poskytnut finanční bonus ve výši 1 % z celkové ceny odebraného zboží včetně DPH. Jde o slevu, která bude poskytnuta ihned, neboť veškeré podmínky pro její poskytnutí jsou při uskutečnění zdanitelného plnění splněny. Celkový odběr zboží činil v hodnotě bez DPH 310 000 Kč.

Účtování řádného daňového dokladu u dodavatele i odběratele:

Bonusy, poskytované taktéž za splnění určitého limitu odběru, které však mění jednotkovou ceníkovou cenu zboží, budeme nazývat bonusy cenové. Takový bonus je zdanitelným plněním, snižuje cenu původního plnění, a to buď přímo při realizaci odběru zboží, který je nad stanoveným limitem odběru, nebo následně při vyhodnocení odebraného množství zboží za určité období. Následná změna jednotkové ceníkové ceny znamená vystavení daňového dobropisu, který snižuje základ daně původních plnění.

Dodavatelem je velkoobchod prodávající počítačové vybavení kanceláří maloobchodním prodejcům. Ve svých obchodních podmínkách a v kupních smlouvách s odběrateli má uvedeno, že pokud určitý odběratel za jednotlivé pololetí překročí součtem odebraného zboží částku 5 mil. Kč, bude mu poskytnuta následná sleva z jednotkové ceníkové ceny veškerého dodaného zboží ve výši 4 % z celkové ceny odebraného zboží bez DPH. Jednotlivé dodávky zboží v průběhu pololetí jsou fakturovány dle platného ceníku a případný cenový bonus je poskytován na základě vystaveného daňového dobropisu až dodatečně, nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení pololetí. Odběratelé si přitom mohou vybrat, zda budou chtít částku bonusu proplatit, či zda se jeho výše započte s dalšími dodávkami zboží.

Odběratel A svými odběry za první pololetí roku 2000 přesáhl uvedený limit, proto mu vznikl nárok na finanční bonus ve výši 4 % z celkového odběru z ceny bez DPH výši 5 300 000 Kč, tj. 212 000 Kč. Dodavatel odběrateli o tuto částku snížil základ daně na předchozí dodávky prostřednictvím vystavení daňových dobropisů a odběratel zvolil variantu zaslání částek na běžný účet.

Účtování daňových dobropisů u dodavatele i odběratele:

Dodavatelem je velkoobchod prodávající počítačové vybavení kanceláří maloobchodním prodejcům. Ve svých obchodních podmínkách a v kupních smlouvách s odběrateli má uvedeno, že pokud určitý odběratel za jednotlivou dodávku zboží překročí částku 300 000 Kč, bude mu poskytnut finanční bonus ve výši 1 % z celkové ceny odebraného zboží bez DPH. Jde o slevu, která bude poskytnuta ihned, veškeré podmínky pro její poskytnutí jsou při uskutečnění zdanitelného plnění splněny. Celkový odběr zboží činil v hodnotě bez DPH 310 000 Kč.

Účtování řádného daňového dokladu u dodavatele i odběratele: