Input:
Input:

Bezplatný odběr e-mailových novin

Jméno a příjmení není správně vyplněno.
Chybný formát e-mailové adresy.
Zadávejte bez mezinárodní předvolby.
Více informací
E-kniha se čtečkou

Živnostenské podnikání 2016 Kompletní průvodce pro OSVČ

E-kniha Živnostenské podnikání 2016 ve formátu ePub obsahuje seznam základních  povinností, se kterými se během svého podnikání můžete setkat. Provede Vás daněmi, povinným pojištěním, které se živnostníků týká, smluvními vztahy, nakládáním s nemovistostmi i vztahy se zaměstnanci. Tam, kde je to žádoucí, jsou témata doplněna i o daňový a účetní pohled.

S e-knihou Živnostenské podnikání 2016 - Kompletní průvodce pro OSVČ:

  • budete snadno komunikovat s živnostenským či finančním úřadem a dalšími státními orgány,
  • získáte tipy, jak ušetřit na daních,
  • budete vědět, jak pronajmout či najmout nebytový a bytový prostor,
  • budete znáte všechny Vaše povinnosti vůči státu, dodavatelům i zákazníkům.  

Společně s e-knihou získáte také čtečku elektronických knih. Pokud čtečku již máte, můžete si e-knihu objednat samostatně, bez čtečky.

Autoři

Ing. Martin Děrgel, Mgr. Jan Horecký, Mgr. Markéta Káninská, JUDr. Petra Kejvalová, JUDr. Vladimíra Knoblochová, JUDr. Dita Komárková, Mgr. Pavla Krejčí, Ing. Zdeněk Morávek, JUDr. Jan Přib, Mgr. Jana Rejtarová, JUDr. PhDr. Josef Ťoukálek, JUDr. Alena Vondráková, JUDr. Michal Zeman a další

Obsah

Živnostenské podnikání

  • Co je to živnost?
  • Provozování živnosti
  • Druhy živností
  • Postup při vzniku živnostenského oprávnění
  • Výkon podnikatelské činnosti
  • Konec živnosti
  • Švarcsystém

Smluvní vztahy

  • Uzavírání smluv - kontraktační proces
  • Lhůty a doby
  • Změna smlouvy
  • Zánik smlouvy
  • Zajištění a utvrzení dluhů
  • Zastoupení
  • Společné jmění manželů
  • Postup při vymáhání dluhů

Jednotlivé typy smluv 

  • Smlouva o smlouvě budoucí
  • Darovací smlouva
  • Kupní smlouva
  • Nájem
  • Výpůjčka
  • Výprosa
  • Pacht
  • Smlouva o zápůjčce
  • Smlouva o úvěru
  • Schovací smlouvy
  • Smlouvy příkazního typu
  • Smlouva o dílo
  • Smlouva o tiché společnosti

Práva a povinnosti spojené s nemovitostmi

  • Nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
  • Koupě nemovitých věcí
  • Vlastnictví nemovitosti
  • Nemovitosti z daňového pohledu
  • Bytové spoluvlastnictví
  • Věcná práva
  • Katastr nemovitostí
  • Zprostředkování týkající se nemovitostí

Pracovněprávní vztahy

  • Uzavření pracovního poměru
  • Změny v rámci pracovního poměru
  • Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
  • Mzdy a platy
  • Pracovní doba
  • Skončení pracovního poměru
  • Pojistné na sociální a zdravotní pojištění
  • Nemocenské pojištění
  • Cestovní náhrady
  • Použití automobilu zaměstnanci podnikatele

Daně, daňová evidence

  • Daň z příjmů fyzických osob
  • Automobil v podnikání
  • Posečkání daně a povolení splátek

Pohledávky a jejich řešení

  • Postup při vymáhání dluhů

Práva duševního vlastnictví

  • Užití cizího díla
  • Internetové právo

Pokud již čtečku máte, objednejte si e-knihu bez čtečky.

Ukázka

Na tomto místě Vám přinášíme ukázku z e-knihy. Sami se tak můžete přesvědčit, zda Vám její zpracování vyhovuje.

Pojistné na sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných

JUDr. Jan Přib

OSVČ jako poplatníci pojistného na sociální pojištění

Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely důchodového a nemocenského pojištění a pro účely placení pojistného považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí:

  • podnikání v zemědělství, je-li osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zákona o zemědělství u obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
  • provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost,
  • činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,
  • výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,
  • výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není uvedena v předchozích bodech, a výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy; podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • výkon činností neuvedených v předchozích bodech a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu; za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.

Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik uvedených činností.

Samostatná výdělečná činnost se rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění i placení pojistného na důchodové pojištění závisí na tom, zda vykonávají hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání, tj. činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců,
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod (tato podmínka se považuje za splněnou, i když se starobní důchod nevyplácí; přitom se nerozlišuje, jde-li o obecný nebo předčasný starobní důchod),
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství anebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu, která je podle zákona o sociálních službách (tj. zákona č. 108/2006 Sb.) závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), anebo, jde-li o osobu mladší 10 let, ve stupni I (lehká závislost),
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
  • byla nezaopatřeným dítětem ve smyslu § 20 odst. 3 písm. a) ZDPo (tj. soustavně se připravuje studiem na budoucí povolání).

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a v této době výkonu samostatné výdělečné činnosti aspoň po část této doby trvaly uvedené skutečnosti vymezující samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší. 

Samostatná výdělečná činnost se považuje za hlavní, pokud se nepovažuje za vedlejší.

V rámci jednoho kalendářního měsíce nemůže být samostatná výdělečná činnost považována po část měsíce za vedlejší a po zbývající část měsíce za hlavní.

Příklad

Od 1. ledna byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, přičemž od 12. srpna byl přiznán invalidní důchod. V tomto případě se bude samostatná výdělečná činnost do 31. července (důchod byl pobírán po část měsíce srpna) považovat za hlavní a od 1. srpna do 31. prosince za vedlejší.

Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok jen tehdy, byla-li v tomto roce účastna důchodového pojištění. Účast na důchodovém pojištění se zjišťuje za každý kalendářní rok zvlášť. Účast osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění závisí na tom, zda se vykonává hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce vždy účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Výše příjmu ze samostatné výdělečné činnosti není při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti rozhodná.

Příklad

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala po celý rok 2016 hlavní samostatnou výdělečnou činnost a dosáhla příjmu z této činnosti po odpočtu výdajů 37 500 Kč. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost, vznikla v tomto roce účast na důchodovém pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu ze samostatné výdělečné činnosti.

Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Hodnoty všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. Pro rok 2016 činí na základě vyhlášky č. 244/2015 Sb. výše všeobecného vyměřovacího základu 26 357 Kč (tj. základu za rok 2014) a výše přepočítacího koeficientu 1,0246.

Pro rok 2016 je rozhodnou částkou částka 64 813 Kč (tj. 2,4 x 26 357 x 1,0246). Bude-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2016 a dosáhne příjmu z této činnosti po odpočtu výdajů aspoň ve výši 64 813 Kč, bude za rok 2016 povinně účastna důchodového pojištění. Pro rok 2015 rozhodná částka činila 63 865 Kč.

Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo na peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Tato dvanáctina se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru (v roce 2016 tato jedna dvanáctina činí 5 402 Kč).

V případě, že vedlejší samostatná výdělečná činnost bude vykonávána jen po část kalendářního roku a po zbývající část kalendářního roku bude vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost, budou se zásady účasti na důchodovém pojištění posuzovat vždy ve vztahu k té části roku, po kterou byla vykonávána hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost; pro tyto účely se příjem ze samostatné výdělečné činnosti rozděluje poměrně na část dosaženou výkonem hlavní samostatné výdělečné činnosti a na část dosaženou výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se stanoví tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pro účely stanovení příjmu nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se považuje též období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Příklad

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2016. Tato osoba samostatně výdělečně činná byla účastna nemocenského pojištění a v období od 21. února 2016 do 18. dubna 2016 byla uznána dočasně práce neschopnou a od 6. března 2016 pobírala nemocenské. Této osobě samostatně výdělečně činné byl od 11. července 2016 přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Za rok 2016 vykázala tato osoba samostatně výdělečně činná příjem po odpočtu výdajů ve výši 78 950 Kč. Za výkon vedlejší samostatné činnosti se bude považovat období červenec až prosinec 2016 (v červenci 2016 byl invalidní důchod pobírán aspoň po část měsíce). Příjem 78 950 Kč se vydělí 11 (tj. počtem měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti; měsíc březen se za výkon této činnosti nepovažuje, neboť po celý tento měsíc bylo pobíráno nemocenské, resp. trvala dočasná pracovní neschopnost) a vynásobí 6 (tj. počtem měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti), tj. 78 950 : 11 = 7 177,27; 7 177,27 x 6 = 43 064. Částka 43 064 Kč se porovná s upravenou rozhodnou částkou pro 6 měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, tj. s částkou 32 401 Kč (k této částce se dospělo takto: 64 813 – 6 x 5 402 = 32 401). Protože částka 43 064 Kč převyšuje upravenou rozhodnou částku 32 401 Kč, bude osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění po celý rok 2016 a zaplatí za tento rok pojistné na sociální pojištění.

Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a nesplňuje podmínky povinné účasti na pojištění (tj. dosáhla nižšího příjmu než je rozhodná částka), je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění, jestliže se přihlásila (nejpozději při podání přehledu o příjmech a výdajích) k účasti na pojištění za tento rok. To platí obdobně i pro část kalendářního roku, v němž vedlejší samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána po celý rok. Princip dobrovolné účasti při nesplnění stanovené podmínky dosažení určité výše se aplikuje jen ve vztahu k vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Výše pojistného na důchodové pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné platí jednak pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jednak zálohy na toto pojistné a příspěvek. Pojistné (včetně příspěvku) se platí z vyměřovacího základu, zatímco zálohy na pojistné se platí z měsíčního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím pro zjištění vyměřovacího základu je kalendářní rok. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovacím základem pro pojistné je částka, kterou osoba samostatně výdělečně činná určí, ne však méně než stanovené procentní nebo pevné minimum a více než stanovené pevné maximum.

Procentní sazba, v níž se stanoví nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných pro pojistné (procentní minimum vyměřovacího základu), činí 50 % daňového základu. To znamená, že částka, kterou si osoba samostatně výdělečně činná určí jako vyměřovací základ, nesmí být nižší než 50 % daňového základu. Tato procentní sazba se bude týkat osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud je osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud je osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Daňovým základem osob samostatně výdělečně činných se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 ZDP z příjmů podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23 ZDP. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro tyto účely rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.

Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a ZDP, považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se posuzují podle zákona o daních z příjmů. O daňovou ztrátu podle § 34 odst. 1 ZDP se daňový základ nesnižuje.

Příklad

Osoba samostatně výdělečně činná vykonává samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2016 a tato činnost má charakter hlavní činnosti. Daňový základ za rok 2016 bude činit 326 520 Kč. Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti bude za rok 2016 nejméně částka 163 260 Kč (tj. 326 520 x 0,5).

Absolutní minimální vyměřovací základ v pevné částce (pevné minimum vyměřovacího základu) je upraven zvlášť pro výkon hlavní a zvlášť pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, jsou-li tyto činnosti vykonávány jako jediné v kalendářním roce. Vychází se z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro účely záloh stanoveného pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost (v roce 2016 ve výši 6 752 Kč) a pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (v roce 2016 ve výši 2 701 Kč), který se vynásobí počtem měsíců výkonu příslušné samostatné výdělečné činnosti (po odpočtu vyloučených kalendářních měsíců). Minimální vyměřovací základ za rok 2016 bude při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2016 činit 81 024 Kč a pojistné za tento rok stanovené z tohoto základu (při sazbě 29,2 %) bude tedy činit 23 660 Kč; při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2016 bude tento základ činit 32 412 Kč a pojistné za rok 2016 stanovené z tohoto základu bude tedy činit 9 465 Kč.

Příklad

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala v roce 2016 hlavní samostatnou výdělečnou činnost od 10. února, kdy zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti, do konce roku 2016. Od 31. července do 25. září 2016 pobírala tato osoba samostatně výdělečně činná nemocenské (po celý měsíc však jen v srpnu 2016, tj. po jeden měsíc). Vyměřovací základ za rok 2016 bude činit nejméně 67 520 Kč (tj. 10 x 6 752); k měsícům leden a srpen se nepřihlíží.

V případě souběhu výkonu hlavní i vedlejší samostatné výdělečné činnosti v rámci jednoho kalendářního roku (pokud vedlejší samostatná výdělečná činnost založila účast na důchodovém pojištění) se bude vycházet ze složeného vyměřovacího základu, tj. z dílčích absolutních vyměřovacích základů stanovených zvlášť pro hlavní a zvlášť pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v pevné částce činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je účastna důchodového pojištění, součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti; přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů.

Dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují vyloučené kalendářní měsíce.

Dílčí vyměřovací základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se rovněž nezahrnují vyloučené kalendářní měsíce.

Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí příslušnou procentní sazbou (50 %) tak, že se daňový základ dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost (za výkon samostatné výdělečné činnosti se rovněž nepovažují vyloučené kalendářní měsíce).

Vyměřovací základ může činit nejvýše stanovené maximum (maximální vyměřovací základ). Od roku 2008 je maximální vyměřovací základ i pro osoby samostatně výdělečně činné stanoven prostřednictvím příslušného násobku průměrné mzdy.

Maximální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění osoby samostatně výdělečně činné je stanoven jednotně pro osoby samostatně výdělečně činné s hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činností a činí čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy; v roce 2015 činil maximální vyměřovací základ částku 1 277 328 Kč a v roce 2016 činí částku 1 296 288 Kč (tj. 48 x 27 006).

Zvláštní postup platí pro určení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění v případě souběhu činnosti osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla v kalendářním roce též zaměstnancem (nerozhodno, zda postupně nebo souběžně) a součet úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné (stanovený v roce 2016 ve výši 1 296 288 Kč), sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Vyměřovací základ zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením, které vystavil zaměstnavatel.

Příklad

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala v roce 2016 též zaměstnání v pracovním poměru. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné (tj. 50 % daňového základu) dosáhl 1 400 000 Kč. Úhrn vyměřovacích základů ze zaměstnání činí 500 000 Kč. Protože součet těchto vyměřovacích základů (tj. 1 400 000 + 500 000 = 1 900 000) přesáhl maximální vyměřovací základ 1 296 288 Kč, sníží se vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné o částku 603 712 Kč (tj. 1 900 000 – 1 296 288 = 603 712), takže vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné bude činit jen 796 288 Kč (tj. 1 400 000 – 603 712 = 796 288).

Sazba pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti činí celkem 29,2 % (z toho sazba pojistného na důchodové pojištění činí 28 %). Pojistné na důchodové pojištění se stanoví za kalendářní rok, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění (není přitom rozhodné, zda se jedná o povinnou nebo dobrovolnou účast).

Pojistné určené z vyměřovacího základu podle výše uvedených zásad se stanoví vždy, s tím, že v případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná platila zálohy na pojistné, se provádí zúčtování pojistného se zálohami. V případě, že vypočtené pojistné za kalendářní rok je vyšší než úhrn záloh zaplacených za tento rok, je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit doplatek na pojistném; pokud by úhrn záloh byl vyšší než pojistné, jedná se o přeplatek na pojistném, který bude osobě samostatně výdělečně činné vrácen.

Zálohy na pojistné se platí měsíčně a stanoví se z měsíčního vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ se upravuje v závislosti na tom, platí-li zálohy na pojistné osoba samostatně výdělečně činná s hlavní samostatnou výdělečnou činností nebo osoba samostatně výdělečně činná s vedlejší samostatnou výdělečnou činností.

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné z měsíčního vyměřovacího základu:

  • za kalendářní měsíc, ve kterém se dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění,
  • za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém dosáhla příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění z titulu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a dosažení stanovené hranice rozhodného příjmu, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, pokud vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; povinnost platit zálohy na pojistné na základě dosažení příjmu po odpočtu výdajů v uvedené výši trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění,
  • za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

Měsíčním vyměřovacím základem je částka, kterou si osoba samostatně výdělečně činná určí, nejvýše však částka ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu (tj. v roce 2016 nejvýše částka 108 024 Kč). U osoby samostatně výdělečné činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.

Minimální měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy.

Minimální měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh na pojistné považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí nejméně 10 % průměrné mzdy.

Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

V roce 2016 činí minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh v absolutní pevné částce u osob samostatně výdělečně činných:

  • s hlavní samostatnou výdělečnou činností 6 752 Kč; záloha na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vypočtená z tohoto minimálního měsíčního vyměřovacího základu bude tedy při sazbě 29,2 % činit 1 972 Kč,
  • s vedlejší samostatnou výdělečnou činností 2 701 Kč; záloha na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vypočtená z tohoto minimálního měsíčního vyměřovacího základu bude tedy při sazbě 29,2 % činit 789 Kč.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit zálohy na pojistné vždy.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně účastna důchodového pojištění (tj. v důsledku dosažení stanovené hranice příjmu ze samostatné výdělečné činnosti), a za následující kalendářní měsíce až do měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně účastna důchodového pojištění.

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné dále v případě dobrovolné účasti na důchodovém pojištění na základě podání přihlášky, a to za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na pojištění, a za následující kalendářní měsíce, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.

Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná pobírala nemocenské nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.

Jestliže osoba samostatně výdělečně činná nebyla povinna platit v kalendářním roce zálohy na pojistné, je povinna zaplatit za kalendářní rok, ve kterém byla účastna důchodového pojištění, přímo pojistné.

Odvod pojistného na důchodové pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny podat přehled o příjmech a výdajích nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měly podat daňové přiznání, a to na stanoveném tiskopisu okresní správě sociálního zabezpečení. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, uvádí v tomto přehledu též údaje o skutečnostech zakládajících hodnocení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou s vedlejší samostatnou výdělečnou činností (tyto skutečnosti musí být uvedeny v tomto přehledu, neboť dodatečné uvedení těchto skutečností již není možné). Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnání, uvádí v tomto přehledu údaje o úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu.

Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v přehledu údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo údaje o úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, vykonávala-li v kalendářním roce též zaměstnání, je povinna tyto údaje též doložit. Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (včetně doplatku na pojistném a záloh na pojistné) na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Platí-li osoby samostatně výdělečně činné zálohy na pojistné, jsou tyto zálohy splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Výši zálohy na pojistné lze v tomto období splatnosti dodatečně zvýšit. Osoba samostatně výdělečně činná může platit v kalendářním roce zálohy na pojistné též na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku; platbu záloh do budoucna je osoba samostatně výdělečně činná povinna předem oznámit okresní správě sociálního zabezpečení. Výši záloh zaplacených do budoucna však nelze měnit.

Doplatek na pojistném (byly-li placeny zálohy) a pojistné jsou splatné nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Pro penále platí obdobné zásady jako u zaměstnavatelů. Osobě samostatně výdělečně činné lze uložit pokutu v těchto případech:

  • nepředložení stanoveného tiskopisu (jedná se o „Přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.“) ve stanovené lhůtě, popř. tento tiskopis byl vyplněn nesprávně,
  • neoznámení na předepsaném tiskopise a ve stanovené lhůtě dodatečné změny údajů o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti,
  • nedoložení do 30. dubna, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce,
  • nepoužívání stanovených tiskopisů.

Výše pokuty činí 20 000 Kč a 100 000 Kč obdobně jako u zaměstnavatelů. Přirážka k pojistnému se osobám samostatně výdělečně činným neukládá.

Neodvedení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti má (kromě vzniku penále) důsledky též v důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Dobou důchodového pojištění je totiž účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění jen za podmínky, že za dobu této účasti bylo zaplaceno pojistné na důchodové pojištění. Pokud pojistné na důchodové pojištění za určitý kalendářní rok nebylo zaplaceno, nelze pro účely důchodového pojištění (tj. jak pro vznik nároku na důchod, tak pro výši důchodu) k tomu roku přihlédnout. Dlužné pojistné na důchodové pojištění lze však doplatit; v případě doplacení se pak doba, za kterou bylo dlužné pojistné doplaceno, dodatečně započte.

Nezaplacení pojistného za určitý kalendářní rok se projeví nepříznivě zejména při stanovení základu pro výpočet důchodů; tento základ se stanoví jako měsíční průměr z příjmů dosažených v rozhodném období (které počíná rokem 1986), přičemž doba, kdy nebyly žádné příjmy (za tuto dobu se přitom považuje i doba samostatné výdělečné činnosti, za kterou nebylo zaplaceno pojistné), se při zjišťování tohoto základu nevylučuje, tj. dochází vlivem této doby k rozmělnění tohoto základu. Naopak zvolení vyššího vyměřovacího základu pro pojistné, než je povinné minimum (tj. 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji), může příznivě ovlivnit základ pro výpočet důchodu, neboť nižší příjem v určitém roce může být kompenzován zvoleným vyšším vyměřovacím základem v jiném roce.

Účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných je dobrovolná a vzniká na základě přihlášky. Přihláška se podává na předepsaném tiskopise u okresní správy sociálního zabezpečení.

Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných

Účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění vzniká dnem, od kterého se přihlásila k nemocenskému pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém se k tomuto pojištění přihlásila. Osoba samostatně výdělečně činná se může kdykoliv odhlásit z nemocenského pojištění; odhlášku však nelze podat zpětně. Účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění zaniká dále prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění; v tomto případě zaniká tedy účast automaticky (ze zákona) pro neplacení pojistného.

Osoby samostatně výdělečně činné, které jsou účastny nemocenského pojištění, jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění. Zálohy na nemocenské pojištění se neplatí. Pojistné na nemocenské pojištění se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce, a to od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné na nemocenské pojištění se neplatí za kalendářní měsíce, za které se neplatí zálohy na pojistné na důchodové pojištění.

Pojistné na nemocenské pojištění se stanoví z vyměřovacího základu. Tímto vyměřovacím základem je měsíční základ, kterým je částka určená osobou samostatně výdělečně činnou, nejméně však částka 5 000 Kč a nejvýše částka, která se stanoví jako průměr, který z vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění činí 2,3 % vyměřovacího základu. Minimální pojistné na nemocenské pojištění činí 115 Kč za kalendářní měsíc.

Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují dvě dávky, a to nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Pro nárok na obě tyto dávky platí podmínka, že účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění trvala aspoň stanovenou čekací dobu (u nemocenského se jedná o tři měsíce). Také pro nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných platí, že se nemocenské neposkytuje za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

 

 


Vaše otázky ohledně tohoto produktu zodpoví
Ing. Andrea Zajícová - zajicova@dashofer.cz