Opravné položky a odpis pohledávek jsou jedním z nástrojů k dosažení věrného a poctivého obrazu účetnictví. Odpisem pohledávky rozumíme snížení brutto hodnoty pohledávky na příslušném účtu pohledávek. Jedná se o jeden ze způsobů daňového zvýhodnění nedobytných pohledávek. Odpisy nedobytných pohledávek jsou účtovány do nákladů účetní jednotky. Musíme si dát pozor, neboť každý účetní odpis pohledávky není zároveň daňovým odpisem.
Tento e-dokument je zaměřen především na daňové a účetní aspekty opravných položek a odpisu pohledávek. Obsahuje i řadu příkladů, účtování na účtech vztahujících se k opravným položkám a odpisu pohledávek, vybrané dotazy a odpovědi čtenářů na toto téma. Nechybí ani ukázka konkrétního vzoru vnitřního předpisu k pohledávkám po splatnosti.
Autoři
Ing. Miloš Hovorka, Ing. Blanka Jindrová, Ing. Dagmar Procházková, Ing. Pavla Strakošová, Ing. Ivan Vojtek, Ing. Zdeňka Cardová, Ing. Jindřich Carda, Ing. Miroslav Brabec, Ing. Martin Děrgel, Ing. Milena Burešová
Obsah
1. Základní vymezení pojmů – úvod do problematiky
2. Pravidla pro všechny opravné položky
3. Účtování na účtech vztahujících se k OP a odpisu pohledávek
3.1 Účet 391 – Opravná položka k pohledávkám
3.2 Účet 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek
3.3 Účet 546 – Odpis pohledávky
4. Opravné položky v daňových nákladech, účtování
4.1 Opravné položky jako daňový náklad
4.2 Opravné položky k pohledávkám za dlužníka v insolvenčním řízení
4.3 Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994
4.4 Opravné položky z titulu ručení za celní dluh
4.5 Opravné položky k pohledávkám „do 30 000 Kč“
5. Vnitřní firemní předpis „Pohledávky po splatnosti“
6. Odpovědi na dotazy k řešené problematice
Ukázka
1. Základní vymezení pojmů – úvod do problematiky
Opravnými položkami se rozumí opravné položky vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle účetních předpisů nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3 zákona o rezervách (dále ZoR) u poplatníků účtujících podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství.
Rozvahovou hodnotou pohledávky se podle § 2 odst. 2 ZoR rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3 ZoR. Obecná promlčecí lhůta podle občanského zákoníku je tříletá, která může být dohodou stran kratší nebo delší, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání 15 let. Pokud promlčecí lhůta začala běžet před 1. 1. 2014, tak se posuzuje podle dosavadních předpisů (3letá lhůta podle starého občanského zákoníku a 4letá podle starého obchodního zákoníku).
Rozeznáváme tyto opravné položky:
- Bankovní opravné položky - jde o opravné položky k pohledávkám z úvěrů podle § 5 ZoR.
- Opravné položky spořitelních a úvěrních družstev a ostatních finančních institucí kromě bank - jde o opravné položky k pohledávkám z úvěrů podle § 5a ZoR.
- Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení – viz § 8 ZoR
- Opravné položky k pohledávkám neuhrazeným více než 6 měsíců (nebo více než 18 měsíců) – viz § 8a ZoR
- Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh – viz § 8b ZoR
- Opravné položky k pohledávkám neuhrazeným více než 12 měsíců a s rozvahovou hodnotou do 30 000 Kč – viz § 8c ZoR
Komentář:
Opravnými položkami se podle účetních předpisů vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku (pohledávek, zásob, dlouhodobého hmotného majetku apod.). Jako daňový výdaj se však uznává pouze tvorba opravných položek k pohledávkám, a to za podmínek stanovených v ZoR, podle něhož opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi jmenovitou hodnotou pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.
Příklady:
Příklad 1:
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci podle § 7b ZDP má neuhrazenou pohledávku za prodej zboží a chtěl by k ní vytvořit daňově účinnou opravnou položku podle ZoR. Je tento postup možný?
O takovém postupu není možno vůbec uvažovat, protože podnikatel nemá pohledávku zaúčtovanou podle účetních předpisů, protože účetnictví nevede. Při splnění podmínek v ZoR však může tvorbu opravné položky k pohledávkám uplatňovat i fyzická osoba vedoucí účetnictví.
Příklad 2:
S. r. o. má promlčenou pohledávku a chce k ní tvořit daňově účinnou opravnou položku podle ZoR.
ZoR umožňuje, za zde stanovených podmínek, tvořit daňově účinné opravné položky pouze k pohledávkám nepromlčeným. Postup s. r. o. by s ním nebyl v souladu.
Příklad 3:
Obchodní korporace nabyla postoupením pohledávku ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč za 50 %. Může tvořit opravnou položku podle ZoR k částce 100 000 Kč nebo 50 000 Kč?
K pohledávce nabyté postoupením lze podle ZoR tvořit opravnou položku k pořizovací ceně pohledávky, tj. k částce 50 000 Kč.
Vaše otázky ohledně tohoto produktu zodpoví:
Ing. Gabriela Kočová - kocova@dashofer.cz