Whistleblowing představuje interní a externí nástroj, který by měl prostupovat všemi úrovněmi a složkami řízení a kontroly každé organizace, a to jak soukromé, tak i veřejné sféry. Skutečnost, že se whistleblowing v České republice dosud prosazoval jen ve velmi omezeném rozsahu a spíše nesměle, bylo způsobeno celou řadou důvodů. K nejvýznamnějším patří absence komplexní právní úpravy, která by vymezovala společný rámec organizace a prostředků whistleblowingu.
Zásadní změnu v tomto směru tak přinesla až nová evropská právní úprava, kterou je směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tu je Česká republika povinna transponovat do své legislativy nejpozději do 17. prosince 2021.
Cílem této publikace je velmi složitou a rozsáhlou problematiku whistleblowingu blíže vysvětlit všem zájemcům z řad odpovědných pracovníků korporátní i veřejné sféry, zejména členů orgánů obchodních společností a pracovníků vrcholového a středního managementu, vedoucích a dalších odpovědných pracovníků orgánů veřejné správy a územní samosprávy.
Jde přitom především o pochopení základních pojmů, principů a souvislostí whistleblowingu, bez něhož nelze dosáhnout úspěšné realizace povinností dotčených organizací, jak vyplynou z nového zákona o ochraně oznamovatelů.
Povinnost zavést interní kanály pro oznamování mají tito zaměstnavatelé:
- veřejní zadavatelé podle zákona o zadávání veřejných zakázek,
- zaměstnavatelé, kteří v uplynulém čtvrtletí zaměstnávali nejméně 50 pracovníků,
- orgány veřejné moci vykonávající činnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za prušení rozpočtové kázně nebo zaměstnavatel vykonávající činnost v oblasti daně z příjmů právnických osob,
- orgány veřejné moci a osoby vykonávající činnost v oblasti bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a ochrany spotřebitele,
- zaměstnavatelé vykonávající činnost ve vybraných oblastech finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů.
Témata:
- Pojem whistleblowingu a jeho širší souvislosti
- Postavení whistleblowera a jeho úskalí
- Whistleblowing na konkrétních příkladech a známé případy whistleblowerů
- Co jsou interní kanály pro oznamování a jak je zavádět
- Externí kanály pro oznamování
- Ochrana oznamovatelů a zákaz odvetných opatření v otázkách a odpovědích
- Uplatnění whistleblowingu v korporátní compliance a CMS
- Pojetí whistleblowingu ve veřejné sféře
- Požadavky nové směrnice EU o whistleblowingu
- K připravované české právní úpravě whistleblowingu
Autoři
JUDr. Pavel Koukal
Je advokátem, u společnosti Rödl & Partner působí od roku 1997, posledních 13 let jako vedoucí jednoho z právních týmů. Specializuje se na oblast smluvního, korporátního a soutěžního práva, s důrazem na problematiku smluv s mezinárodním prvkem, jednotlivých oblastí korporátní odpovědnosti, jakož i právní odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních společností.
Obsah
- Pojem whistleblowingu a jeho širší souvislosti
- Pojetí a definice whistleblowingu
- Širší souvislosti whistleblowingu
- Postavení whistleblowera a jeho úskalí
- Kdo je whistleblower
- Důvody pro zvláštní ochranu whistleblowera
- Whistleblowing na konkrétních příkladech a známé případy whistleblowerů
- Loajalita versus veřejný zájem
- Známá jména whistleblowerů ve světě
- Příklady whistleblowingu v České republice
- Co jsou interní kanály pro oznamování a jak je zavádět
- Rámcové požadavky na interní whistleblowing
- Druhy interních kanálů pro oznamování
- Postupy pro následná opatření
- Interní kanály pro oznamování a ochrana osobních údajů
- Externí kanály pro oznamování
- Požadavky na externí kanály oznamování
- Druhy externích kanálů pro oznamování
- Ochrana oznamovatelů a zákaz odvetných opatření v otázkách a odpovědích
- Ochranná opatření
- Ochranná opatření v otázkách a odpovědích
- Uplatnění whistleblowingu v korporátní compliance a CMS
- Požadavky na whistleblowing v rámci korporátní compliance
- Whistleblowing jako součást CMS a jeho zavedení
- Pojetí whistleblowingu ve veřejné sféře
- Interní kanály pro oznamování a ochranu oznamovatelů ve státní správě
- Požadavky na kanály pro oznamování a ochranu oznamovatele dle nařízení vlády č. 145/2015 Sb.
- Požadavky nové směrnice EU o whistleblowingu
- Věcná působnost Směrnice EU o whistleblowingu
- Osobní působnost Směrnice a podmínky ochrany oznamovatelů
- Interní a externí oznamování
- Zákaz odvetných opatření a opatření na ochranu proti odvetným opatřením
- K připravované české právní úpravě whistleblowingu
- Věcná působnost návrhu zákona o ochraně oznamovatelů
- Osobní působnost návrhu zákona a podmínky ochrany oznamovatelů
- Interní a externí oznamování
- Zákaz odvetných opatření a ochrana oznamovatele
- Přestupky za porušení povinnosti podle zákona o ochraně oznamovatelů
Ukázka
Konkrétní příklady whistleblowingu v ČR
I v České republice je citováno hned několik poměrně známých jmen oznamovatelů „nekalého jednání“, kteří jsou považováni za whistleblowery, a jejichž případy se v minulosti například detailně zabývala česká pobočka Transparency International...
Osobní působnost Směrnice EU o whistleblowingu a podmínky ochrana oznamovatelů
Na které skupiny fyzických osob se vztahuje ochrana oznamovatele? Směrnice EU je ve svém článku 4 výslovně vyjmenovává:
Interní kanály pro oznamování a ochrana osobních údajů
V rámci interních kanálů pro oznamování dochází ke zpracování nejen osobních údajů samotných oznamovatelů, ale i osobních údajů tzv. dotčených osob, které jsou v oznámení uvedeny jako osoby, jimž se porušení právních předpisů přičítá nebo s nimiž jsou spojovány, a také prostředníků a dalších fyzických osob.
Vaše otázky ohledně tohoto produktu zodpoví:
Ing. Andrea Zajícová - zajicova@dashofer.cz