Jak postupovat? Na co nezapomenout? Poradí vám naše příručka.
I když Česká republika nestihla schválit transpoziční zákon o ochraně oznamovatelů, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, je účinná a zatím se týká jen veřejného sektoru. Ale ani tomu soukromému se nevyhne. Není proto dobré vyčkávat až do poslední chvíle, začněte se připravovat již nyní. Zajistěte si, že budete mít ty nejaktuálnější informace stále při ruce. Dotkne se zákon o ochraně oznamovatelů i vás?
Jste-li:
- zaměstnavatel v průměru s více než 25 zaměstnanci,
- veřejný zadavatel, vyjma obce nemající rozšířenou působnost a s méně než 5 000 obyvateli,
- orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně,
- zaměstnavatel v oblasti finančních služeb a finančních produktů, pojišťovnictví, vykonávající činnost v oblasti daně z příjmů právnických osob, a vybraný subjekt, na který dopadá zákon o podnikání na kapitálovém trhu nebo zákon o investičních společnostech a investičních fondech,
- zaměstnavatel a orgán veřejné moci v oblasti bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, veterinární ochrany a ochrany spotřebitele,
- osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,
pak rozhodně ANO!
Poradíme vám, jak účinně zavést a prosazovat korporátní compliance a compliance management systém a pomůžeme při nastavování interních procesů oznamování protiprávního jednání, které musí někteří zaměstnavatelé zavést povinně.
Zaměstnavatelé budou nově povinni:
- zavést vnitřní oznamovací systém do 90 dnů od nabytí účinnosti zákona,
- určit tzv. příslušnou osobu, která bude odpovědná za přijímání a řešení oznámení,
- zajistit, aby se s oznámením seznámila pouze příslušná osoba,
- informovat oznamovatele o průběhu a výsledcích posouzení důvodnosti oznámení,
- vést evidenci a archiv všech podaných oznámení,
- chránit oznamovatele a další osoby před jakýmkoliv odvetným opatřením,
- zpřístupnit informace, které tvoří obsah oznámení, veřejnosti,
- zajistit soulad zpracovávaných informací s GDPR.
Za porušení povinností plynoucích ze zákona o ochraně oznamovatelů hrozí pokuta až 1 000 000 Kč nebo 5 % z čistého obratu dosaženého za poslední účetní období.
Autoři
JUDr. Pavel Koukal
Je advokátem, u společnosti Rödl & Partner působí od roku 1997, posledních 13 let jako vedoucí jednoho z právních týmů. Specializuje se na oblast smluvního, korporátního a soutěžního práva, s důrazem na problematiku smluv s mezinárodním prvkem, jednotlivých oblastí korporátní odpovědnosti, jakož i právní odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních společností.
Obsah
- Pojem whistleblowingu a jeho širší souvislosti
- Pojetí a definice whistleblowingu
- Širší souvislosti whistleblowingu
- Postavení whistleblowera a jeho úskalí
- Kdo je whistleblower
- Důvody pro zvláštní ochranu whistleblowera
- Whistleblowing na konkrétních příkladech a známé případy whistleblowerů
- Loajalita versus veřejný zájem
- Známá jména whistleblowerů ve světě
- Příklady whistleblowingu v České republice
- Co jsou interní kanály pro oznamování a jak je zavádět
- Rámcové požadavky na interní whistleblowing
- Druhy interních kanálů pro oznamování
- Postupy pro následná opatření
- Interní kanály pro oznamování a ochrana osobních údajů
- Externí kanály pro oznamování
- Požadavky na externí kanály oznamování
- Druhy externích kanálů pro oznamování
- Ochrana oznamovatelů a zákaz odvetných opatření v otázkách a odpovědích
- Ochranná opatření
- Ochranná opatření v otázkách a odpovědích
- Uplatnění whistleblowingu v korporátní compliance a CMS
- Požadavky na whistleblowing v rámci korporátní compliance
- Whistleblowing jako součást CMS a jeho zavedení
- Pojetí whistleblowingu ve veřejné sféře
- Interní kanály pro oznamování a ochranu oznamovatelů ve státní správě
- Požadavky na kanály pro oznamování a ochranu oznamovatele dle nařízení vlády č. 145/2015 Sb.
- Požadavky nové směrnice EU o whistleblowingu
- Věcná působnost Směrnice EU o whistleblowingu
- Osobní působnost Směrnice a podmínky ochrany oznamovatelů
- Interní a externí oznamování
- Zákaz odvetných opatření a opatření na ochranu proti odvetným opatřením
- K připravované české právní úpravě whistleblowingu
- Věcná působnost návrhu zákona o ochraně oznamovatelů
- Osobní působnost návrhu zákona a podmínky ochrany oznamovatelů
- Interní a externí oznamování
- Zákaz odvetných opatření a ochrana oznamovatele
- Přestupky za porušení povinnosti podle zákona o ochraně oznamovatelů
Ukázka
Konkrétní příklady whistleblowingu v ČR
I v České republice je citováno hned několik poměrně známých jmen oznamovatelů „nekalého jednání“, kteří jsou považováni za whistleblowery, a jejichž případy se v minulosti například detailně zabývala česká pobočka Transparency International...
Osobní působnost Směrnice EU o whistleblowingu a podmínky ochrana oznamovatelů
Na které skupiny fyzických osob se vztahuje ochrana oznamovatele? Směrnice EU je ve svém článku 4 výslovně vyjmenovává:
Interní kanály pro oznamování a ochrana osobních údajů
V rámci interních kanálů pro oznamování dochází ke zpracování nejen osobních údajů samotných oznamovatelů, ale i osobních údajů tzv. dotčených osob, které jsou v oznámení uvedeny jako osoby, jimž se porušení právních předpisů přičítá nebo s nimiž jsou spojovány, a také prostředníků a dalších fyzických osob.
Vaše otázky ohledně tohoto produktu zodpoví:
Ing. Andrea Zajícová - zajicova@dashofer.cz